Současná doba je charakterizována znečištěním životního prostředí a stresem. Každý den naše tělo a organismus ohrožuje i spousta dalších faktorů, které můžou způsobit nenávratná poškození organismu. Jsou jimi například nezdravá a tučná strava, pití alkoholu, kouření, špatná kvalita ovzduší. To je ideálním předpokladem pro působení parazitů uvnitř našich organismů. Ti jednak odebírají z naší stravy živiny a prospěšné látky a dále vyměšují toxicky odpad, který přispívá k další intoxikaci, zatěžuje náš imunitní systém a vede k mnoha zdravotním komplikacím.

V západních zemích jsou již lidé zvyklí starat se více o své zdraví, to znamená být si vědom vlivu vlastní psychiky na své zdraví, vlivu stravy, životního stylu, životního prostředí a dalších faktorů. Výsledkem dlouhodobého působení patogenních faktorů je toxická zátěž organismu, což se dříve či později projeví vznikem zdravotních problémů. Často se jedná o zdravotní problémy, jejichž projevy současná medicína pouze tlumí pomocí chemických léků či antibiotik, ale neléčí vyvolávající příčinu.

Co to je detoxikace organismu?

Je to proces, při kterém zbavujeme tělo nežádoucích látek, které mohou být pro tělo jedovaté. Pro každého člověka jsou rizika různá. Záleží na genetickém vybavení každého jedince. Pokud se v organismu jedy hromadí, poškozují oslabená místa v genetickém kódu organismu a u tohoto jedince vzniká nemoc, ale tato porucha se přenáší i na další generace v podobě častějšího výskytu některých chorob v rodině.

Očista těla

Mladý a zdravý člověk má dostatek ochranných látek a energie, aby se sám bez zvláštní pomoci očistil od všech odpadů a škodlivin ve svém těle. Přibývajícími lety vázne harmonická souhra našich žláz a orgánů, které díky špatné skladbě potravin a přejídání se začíná zhoršovat činnost zažívacího traktu, který tvoří dvacet jedna orgánů. Ze špatné činnosti žaludku a střev vede ke znečištění krve. V cévách se ukládají odpadní látky, hlavně cholesterol a anorganický vápník, čímž se cévy stávají neprůchodné. V kloubech se usazují vápenaté soli, kterými si zakládáme na různé aterosklerózy, artróza, infarkty, mozkové příhody, dny, zbytnělé prostaty a rakovinu a to vše je příčinou až 90% všech nemocí. Proto je zapotřebí o své tělo pečovat a udržovat v čistotě a zdraví.

Zanesené tlusté střevo, napěchované zbytky nestrávené potravy a různými kaly, nabývá na objemu a tlačí na bránici a další přilehlé orgány, které tím ztrácí svoji funkci a dochází k  poruchám a onemocněním. Pravidelné očišťování organizmu ode všech usazenin by se mělo stát součástí péče o své fyzické zdraví. Čisté tlusté střevo je základem pro zdraví a vitalitu člověka.

Škodlivé bakterie a plísně

Časté užívání léků, kynutého těsta a mléka, vede k zamoření zažívacího traktu plísněmi, kvasinkami a bakteriemi. Tito parazité pronikají do sliznice střev a živí se jejich krví. Přitom produkují většinou jedovaté látky, které působí na náš organizmus tak silně, že lékař může jen stěží odlišit symptomy skutečné nemoci od symptomů zcela nepředvídatelné činnosti parazitů ve střevech. Sliznice našeho zažívacího traktu je nejen velice unikátní zařízení produkující enzymy, hormony a sekrety, ale i účinná pumpa se somatickým, výběrovým a antiseptickým systémem. Kolik úsilí musíme vynaložit, abychom tento důmyslný zázrak přírody za dvacet či třicet let vyřadily z provozu?

Klouby od solí a vápenatých usazenin

Civilizační problém dnešní doby jsou úsady různých chemických látek a kalů v těle. A tak i v kloubech se usazuje sůl kyseliny močové a vápenaté usazeniny, které způsobují řadu nemocí jak o dnu, osteoporózu nebo infekční polyatritidu a další pro člověka nepříjemné nemoci.

kloub

Játra a žlučník

Játra jsou orgánem látkové výměny, které produkují žluč do žlučníku a dále žlučovody do dvanáctníku. Zbavují nás jedů a škodlivin, vyrábějí enzymy, hormony a ketolátky, podílejí se na tvorbě krve, tvoří močovinu, skladují sacharidy a mají mnoho dalších funkcí. Také ovlivňují kvalitu zraku - při pravidelné očistě se obnoví čistota vidění. Pokud jsou v pořádku, zvyšují sílu obranného systému a zabraňují spuštění těch nejhorších nemocí.

játra

Ledviny

Ledviny filtrují z krve vodu, do které propouštějí odpadové látky a řídí minerální hospodářství. Kvalita fungování ledvin rozhoduje o osobnosti člověka a jeho délce života. Je to energetický zdroj životní síly a odolnosti. Poškozené ledviny signalizují různé nemocí jako jsou angíny, záněty čelních dutin, revmatizmus, bolestí páteře, ženských nemocí, impotenci, zánětu prostaty, řídnutí kostí, kožních chorobách a dalších neduhů.

ledviny

Cévy

Při současném způsobu života dochází k zanášení cév odpadními látkami, hlavně vápníkem a tuky. Vinou snížené průchodnosti tepen se omezuje nebo dokonce zastavuje výživa. Pak dochází k nedokrevnosti srdečního svalu neboli ischemické srdeční chorobě - při úplné neprůchodnosti cév k infarktu. Podobně vzniká i mozková mrtvice či zasažení dolních končetin. Hlavní překážka proudění krve se tvoří sražením krevních destiček a vytvořením krevní sraženiny, kterým říkáme trombus. Náš organizmus a tepny mají obnovovací schopnost, pokud jim dáme příležitost,  a dokáží se i při značném poškození zbavovat cholesterolu a dalších škodlivin, v případě tepen je vyplavovat do jejich okolí.

céva

Kdo čistí své tělo ode všech usazenin, které se v něm usazovaly celé roky, může pocítit, co znamená radovat se ze zdravého těla. Očista jako taková může vyvolat v těle různé odezvy v podobě bolestí, nebo alergií v oblasti očištěných vnitřních orgánů, což je jen přechodné a svědčí to o tom, že se očistný proces dal do pohybu. Tato reakce je ve spojitosti imunitního systému ve střevech v krku a hlavě. Organizmus se zbavuje úsad a toxických látek nashromážděných za celá desetiletí a přes zmíněné příznaky dochází k uzdravování celého organismu. Při silném vylučování solí a dalšího odpadu z těla se na čas sliznice střeva zahltí a tím se zaktivizují obranné imunitní buňky a vyvolají zmíněnou reakci. Doporučuje se při očistě jíst lehká jídla a ovoce. Výsledek této činnosti stojí zato.

Náš imunitní systém

Největší část našeho imunitního systému se nachází ve střevech, a tudíž právě očista střeva je tak důležitá a účinná. Překyselení a zahlenění ochrnují náš imunitní systém a my se tak stáváme náchylní k onemocněním, s nimiž by se zdravý organismus jinak snadno vypořádal. Takže to nejsou viry a bakterie, které způsobují naše nemoci, nýbrž neschopnost přetíženého imunitního systému, jenž se jim nedokáže ubránit. Toto platí i pro buňky rakoviny, které sice v našem těle vznikají každý den, ale teprve kyselé prostředí jim umožní další bujení. Stejně tak ten, kdo je neustále ve špatné náladě, myslí negativně a ke všemu má pesimistický přístup, trvale zeslabuje svůj imunitní systém.

Překyselení a jeho následky

Nevědomost o tom, co potřebuje naše tělo a jaké jsou nejjednodušší kroky, jimiž bychom mu mohli účinně pomoci, vede k následujícím problémům:

Jako následek zůstává trvalé překyselení těla, které je tímto nuceno k výrobě kyselých solí, jež musí být opět uloženy v těle — v takzvaných „zásobárnách" odpadních a škodlivých látek. Tato situace vyvolává:

Překyselený organismus nemůže být zdravý. Čím větší je toto zatížení, tím závažnější je onemocnění.

Starosti, zloba a stres kyselost ještě zvyšují. Dokud si tělo může brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí, dokáže přebytek kyselin neutralizovat. Tím však dochazí k úbytku minerálů z těla, řídnutí kostí a sklerotizaci cév, což vede jak k infarktu, mozkové příhodě či osteoporóze, tak i k revmatismu, dně, artróze, deformací obratlů atd. Kdo by si pomyslel, že i vypadávání vlasů, deprese, ekzémy a zubní kazy jsou následky přemíry kyselosti v těle? Překyselenost má aktivizující a zároveň i ochromující účinky. Člověk je neklidný, rozrušený, a přesto malátný, snadno se unaví a potřebuje dlouhou dobu na to, aby se zotavil.
Vedle toho je každý člověk vystaven četným a bohužel často i nerozpoznaným jedům, čímž jsou zbytky insekticidů, pesticidů a herbicidů, stejně jako nepřeberné množství potravinových přísad, jako jsou konzervační a barvící látky atd., nevyjímaje chlor, přidávaný do pitné i užitkové vody.

Tělo dělá, co může, aby se zbavilo nestravitelných rostlinných zbytků potravin. Pokud se to z určitého důvodu nepodaří, ukládá je např. ve vazivu. Pouze v nejzazších případech bývají jako zásobárny odpadních látek využívány vyšší tělesné funkce, jako je mozek, oči, uši a srdce. Proto je třeba brát vážněji pří-pady, kdy se zakaluje zrak nebo ztrácí sluch. Mozková mrtvice a infarkt jsou pak již posledními příznaky překyseleného a odpady zaneseného organismu a často i jeho konec. Celý proces začíná tím, že tělo je nuceno odbourávat cenné minerální látky, aby mohlo neutralizovat záplavu kyselin. K tomu si postupně vytváří jakási „odkladová místa", a to jedno po druhém, protože nemá jinou možnost vyloučit takové množství kyselin najednou. Přitom by bylo snadné zabránit tomuto vývoji, jenž je navíc vratný. Během jednoho až tří let může být tělo zase vyčištěno, odpadní látky odstraněny a zásobárny minerálů znovu naplněny.

Naše tělo potřebuje zásadité látky

Účinek kyselin závisí na jejich množství a na jejich koncentraci. To znamená, že tělo musí bezpodmínečně neutralizovat přebývající kyseliny nebo zásady. Pokud to není možné prostřednictvím přijímané potravy, v zájmu o „přežití" je nuceno čerpat potřebné minerály z cév, kloubů a v neposlední řadě i orgánů - ovšem s pustošícími následky. Nezáleží pouze na odkyselení těla, ještě důležitější je následné doplnění minerálních látek. Při procesu odkyselování jde v zásadě o přežití těla, při zmineralizování o zdravý život.

Kyseliny soustředěné ve svalové tkání způsobují únavu. Z tohoto důvodu se „překyselení" lidé neustá-le cítí unavení, aniž by byli vystaveni výrazné fyzické námaze. Kromě toho špatně spí a jen s obtížemi se zotavují. Všechny tyto problémy zmizí, jakmile má tě-lo opět k dispozici dostatek zásaditých látek.

Je až s podivem, jak málo lidí si uvědomuje, že převážnou část překyselení těla vyvolává špatná strava. Stravovací zvyklosti zasahují dalekosáhle do zdravotního stavu našeho těla. To se týká jak situace zažívacího traktu a krevního oběhu, tak i lymfatických žláz, tkání a jednotlivých buněk. Podílí se dokonce na způsobu našeho chování i na mezilidských vztazích. Neboť jestliže se stravujeme převážně „kysele", dochází častěji ke „kyselým" reakcím, jako je zlost, vztek, agrese, stres atd. Je tudíž životně důležité, abychom se pokud možno stravovali optimálně.

Po každém dni v těle určité množství kyselin zbývá. Organismus si s nimi musí poradit a někam je uložit. V průběhu času jsou to nahromaděná kila kyselin, které zatěžují naše zdraví a zbytečně zvyšují naši váhu. Také imunitní systém, z velké části závislý na funkci střev, je tím vyčerpáván, až nakonec nedokáže vykonávat svoji úlohu a selže.

Měli bychom si znovu uvědomit, že se neživíme tím, co jíme, nýbrž tím, co z toho udělá naše trávení. Jsou-li střeva čistá a funkční, jsme zdraví a šťastní. Naše současné způsoby stravování jsou však v pravém slova smyslu „životu nebezpečné".

Představme si naše tělo jako vesmír, jehož základem je 70 bilionů buněk, z nichž denně 500 miliard umírá a nové se tvoří. Průměrný věk buňky je 18 dní, přičemž nejdéle žijí kostní buňky, které umírají po 7 letech. Tak se logicky všechny buňky našeho těla neustále tvoří z jednotlivých složek přijímané potravy; buňka přirozeně závisí na kvalitě konzumovaného jídla. Protože 10 miliard buněk lidského těla jsou buňky nervové a z toho jedna třetina má zakončení ve střevech, je důležitá i kultura stolování, libé vůně, konzumace jídla v klidu v milé společnosti a krátká siesta po jídle. Naše zdraví je pouze z malé části (cca 20 %) ovlivněno dědičnými vlivy a životním prostředím, které již téměř nemůžeme ovlivnit, ale z 50 % rozhodujeme o svém zdraví svým životním stylem.

Cukr znamená pro naše tělo jed!

Cukr se vyskytuje téměř ve všech potravinách a tvoří přibližně 50 % všech uhlohydrátů, jež ve stravě přijímáme. Hodně cukru však unavuje a dokáže rozházet imunitní systém. Čím víc sladkostí jíme, tím je naše strava nezdravější. Získáváme tak pravděpodobně stále méně vitamínů a minerálních látek, které pak v tělu chybí. Že cukr škodí zubům, to ví jistě každý. Cukr nám sice život osladí, ale tělo „okyselí". Kromě toho odnímá tělu vitamin B 1, který nutně potřebuje k biochemiické přeměně. Přírodní cukr z cukrové třtiny obsahuje vysoký podíl životně důležitých stopových prvků, minerálů a vitamínů. Náš cukr však toto vše ztratil rafinováním a ještě k tomu je zatížen bělením. Bílý cukr ochromuje peristaltiku střev a silně zatěžuje imunitní systém!

Cukry – sacharidy vznikají v rostlinách fotosyntézou z vody a oxidu uhličitého za přístupu světla (UV záření), kde katalyzátorem reakce je zelené barvivo rostlin chlorofyl. Chemicky obsahují sacharidy uhlík a vodík s kyslíkem v poměru stejném jako u vody (2:1); dříve se používalo starší označení uhlovodany. Potraviny s vysokým obsahem sacharidů, tj. chléb, pečivo, těstoviny, obiloviny, nejrůznější výrobky z mouky, ale i zelenina a ovoce, by měly tvořit 50 % našeho příjmu potravy. Člověk si ve svém těle umí glukosu i glykogen syntetizovat (např. z tuků), proto je možná výživa i bez cukrů (donedávna ještě běžná např. u Eskymáků). Sacharidy zabraňují vzniku acetonových látek, neníli však oxalacetát přítomen vzniká acetacetát a následně ketonické látky (aceton) jako například při diabetu (cukrovce).

Za posledních 150 let vzrostla celková spotřeba bílého cukru více než osmkrát na současných cca 40 kg na obyvatele ročně. V přírodě se takřka nevyskytuje potrava bohatá na cukry s nedostatkem vlákniny a nepřirozenost vysoké spotřeby cukrů nejlépe ilustruje fakt, že současnou denní dávku 125 gramů bychom získali z 25 metrů (!) dlouhé natě cukrové třtiny. Projevem vysoké spotřeby sacharosy je nadváha, arteriosklerosa, rakovina střev a záněty slepého střeva, disfunkce žlučníku, cukrovka, hemeroidy a křečové žily s typickými projevy zvýšeného krevního tlaku, vysoké tvorby kyseliny močové a snížené absorpce (vstřebávání) minerálních látek (hlavně vápníku). Rafinovaný cukr v nepřirozené koncentraci přetěžuje slinivku a narušuje zuby, protože ovlivňuje tvorbu hormonu v hypothalamu (část mozku, podílí se na řízení vegetativních funkcí organismu), který mimo jiné řídí proudění tekutin v zubní tkáni a pak již nepomůže ani časté čištění zubů, tím méně žvýkačka bez cukru, byť upravující pH v ústech. Vysoké množství cukru blokuje činnost bílých krvinek. Pro představu: za normálních okolností zlikviduje jedna krvinka v průměru 15 bakterií, při zvýšené dávce sacharosy již pouze jednu bakterii, tedy 15x méně! Cereálie obsahují převážně polysacharidy a to jak využitelné (škroby), tak nevyužitelné, které chrání střeva proti rakovině. Největší podíl spotřeby sacharidů tvoří výrobky z pšeničné mouky přibližného složení 78 % škrobu, 11 % bílkovin, 25 % zkvasitelných cukrů, 1,5 tuků, zbytek tvoří vláknina, popeloviny, slizy, vitaminy a enzymy. Právě v dnešní době je důležité, aby rafinované potraviny (z bílé mouky nebo bílého cukru, tj. zbavené vlákniny) byly doplněny nebo nahrazeny výrobky s vyšším obsahem hrubé vlákniny (crude fibre). Doporučená dávka vlákniny se průměrně pro dospělého člověka uvádí 30 gramů denně. Kritériem posouzení množství vlákniny ve stravě je celková doba průchodu potravy trávícím ústrojím a množství stolice. Množství vlákniny zvyšuje objem stolice a urychluje peristaltiku střev. Tím nedochází k zahnívání potravy ve střevech, jsou dobře čištěna a navíc vláknina na sebe váže škodliviny, které tak z těla odvádí.

Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede k tvorbě kyseliny octové, kyseliny uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Jestliže působí tak ničivě na povrchu kůže, ponechám vaší fantazii, jakou škodu způsobí na citlivé sliznici střeva. Alkohol působí stejně ničivě a dokonce ještě zhoubněji, protože se stává v těle rozpustidlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat. Má sklon pozvolna narušovat ledvinnou tkáň. Napadá nervy, které mají úzké spojení s mozkem a narušuje zvláště funkci vnímání, schopnost koncentrace a pohybu.

Cukr, který jíme nebo pijeme v limonádách a nápojích typu coly, škodí také slinivce břišní, nejaktivnější žláze našeho zažívacího ústrojí, která je uložena v ohbí dvanácterníku, do něhož také vyúsťuje její vývod. Dodává sem nutné zažívací šťávy, které umožňují trávení různých potravin současně. Jestliže jíme něco, co obsahuje cukr, je slinivka břišní jednak přetížena a jednak vystavena ničivým reakcím. Cukr je "mrtvý", rafinovaný produkt a škodlivé reakce vznikající jeho trávením, jsou příčinou mnoha chorob a potíží. Bílý cukr působí extrémně ničivě a degenerativně, protože je zpravidla "rafinován" pomocí kyseliny sírové.

   

Pro lidské tělo jsou užitečné jen cukry přírodní, které jsou obsaženy v syrovém ovoci a přirozeně v medu. Všechny ovocné plody a spousta zeleniny obsahují v syrovém stavu přírodní cukr, známý jako fruktóza.

Rafinovaný cukr škodí zvláště zubům. Děti, které jí sladkosti jakéhokoliv druhu, mohou činit rodiče zodpovědny za své pozdější problémy se zuby.

Ovoce očisťuje tělo a dokonce i plody, které chutnají kysele, reagují alkalicky (zásaditě), za předpokladu, že jsou zralé. Jestliže se k nim přidá cukr, změní se úplně chemický pochod při zažívání a v těle se vyrobí obrovské množství kyseliny. Chceme-li sladit, použijme med, který nebyl získán z pláství horkem. Med je natrávený sacharid a může být použit.
Máme-li chuť na něco sladkého, poslužme si datlemi (nesířenými), fíky, hrozinkami nebo jiným sušeným ovocem, které je bohaté na přírodní cukr.

zelenina ovoce

Když se zašpiníme zvenku, obvykle se umyjeme vodou a mýdlem. Co však uděláme, když se zašpiníme uvnitř vinou špatné životosprávy? Udržování čistoty navenek se nám nejeví jako problém, jak ale udržovat vnitřní čistotu?

Voda a pitný režim

Lidské tělo obsahuje přibližně 60 % vody, u dětí je to přes 70 %, mozek tvoří voda dokonce z 85 %, převážně uvnitř buněk. Voda působí buď přímo v organismu nebo jako zprostředkovatel při léčení chorob. Voda jako nositelka života a jako léčebný prostředek působí preventivně proti zácpě, posiluje srdce, léčí obezitu a zvyšuje plodnost. Voda tvoří největší část našeho těla, proto je její rovnováha nesmírně důležitá pro funkci každé buňky. Vodu pili naši předkové jako prevenci proti zácpě. Vlažná voda po ránu má příznivý vliv na činnost srdce. Používala se také proti škytavce, na zkažený žaludek, při nadýmání.

Pitný režim není žádná složitá činnost, která by člověku měla nějak vadit. Navíc pro správné fungování lidského těla je pitný režim velmi důležitý a jeho nedostatek může vyvolat celou řadu zdravotních problémů. Dostatek tekutin dokáže zajistit dobrou funkci ledvin a tak se mohou odplavovat škodlivé látky, které v těle vznikají. Doporučený denní příjem by měl být 2-3 litry. Toto množství se však může často lišit podle ročního období, fyzické aktivity a podle množství přijaté soli do organismu.
Lidské tělo vylučuje vodu mnoha způsoby a je proto potřeba ji pravidelně doplňovat.